Projekt je řešen ve spolupráci Katedry filozofie FF ZČU v Plzni a Katedry estetiky FF UK v Praze.

Grantový projekt se zaměří na Patočkovy názory na umění, prokáže však také aplikovatelnost některých Patočkových filozofických pojmů v oblasti estetiky. Projekt má tři hlavní části. Zaprvé, projekt se bude z historicko-systematického hlediska zabývat estetickou koncepcí Jana Patočky. Cílem této části projektu bude komplexně popsat vývoj a hlavní motivy Patočkových estetických názorů a ukázat jejich propojení s některými ze zásadních témat Patočkovy filozofie. Za druhé, projekt se bude věnovat Patočkovým literárním interpretacím. V této části projektu budou nejprve popsány základní rysy Patočkova teoretického přístupu k literatuře. Následně bude na konkrétních případech Patočkových interpretací ukázána osobitost i limity jeho chápání významu literatury. Za třetí, projekt se zaměří na Patočkovo pojetí svobody, produktivní imaginace a temporality a prokáže, že pomocí těchto Patočkových myšlenek může být popsána povaha estetické zkušenosti.

Příspěvky v rámci plánovaných workshopů jsou plánovány v rozsahu 20 minut prezentace + 20minut diskuze. Abstrakty příspěvků budou požadovány vždy zhruba měsíc před konáním jednotlivých workshopů, a to v rozsahu 400–500 slov. Příspěvky přijaté k prezentaci na workshopech budou publikovány jako kapitoly v kolektivní monografii.

Patočkova filozofie umění už od samého počátku směřuje k popisu uměleckého díla jako zachycení světa v celku. To se ukazuje v raných Patočkových textech věnovaných problematice vztahu „nitra a světa“, zřetelně však i v jeho úvahách věnovaných smyslu „vzdělanosti“. Jako směřování k celku světa je však umění chápáno i v kontextu pozdější Patočkovy koncepce tří životních pohybů, z nichž „pohyb pravdy“ neboli „pohyb průlomu“ nachází svou realizaci například v umění. V těchto souvislostech je zapotřebí zvážit vliv, který na Patočku měli jiní významní myslitelé, především Edmund Husserl, Martin Heidegger, Eugen Fink, Maurice Merleau-Ponty, Roman Ingarden nebo Arnold Gehlen. Podstatná část Patočkových úvah na téma umění jako způsobu odhalování pravdy se však váže i k estetickým úvahám Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Interpretace Hegelových estetických názorů vede nakonec Patočku k úvahám o proměnách statutu pravdy umění, o podstatných rozdílech mezi uměním minulosti a přítomnosti.